MOTTO: "Hřebík, který čouhá, dostane kladivem."

Autorem veškerých kreseb na blogu je TARASKON.

Strašidelný výlet

10. října 2017 v 16:42 | TARASKON |  BÁSNIČKY
Mýtinu ozáří luna bledá;
z dálky se ozývá rykot kančí.
Z tvých očí mlha se zvolna zvedá;
uprostřed palouku víly tančí.

Když půjdeš tiše a nastražíš sluch,
uvidíš pod stromy skřítky lesní.
Nad slizkým močálem vznáší se duch;
ve strži za lesem děsy běsní.

Tam kde noc dobrou dává nám liška,
když dojdeš tam, a nebudeš se bát,
uvidíš na mechu baziliška,
napůl kohout je to a napůl had.

Cestou kolem vršku popravčího
vzduchem se prohání přízrak divý.
Ochranné říkání umlčí ho!
Copak je? Nějak jsi v tváři sivý.

Bezhlavý rytíř se zalyká zlostí,
hlava podpaží mu v rozhledu brání.
Za plotem sbitým jen z lebek a kostí
čarodějnice sbírá oka vraní.

Chlad noci zmrazil ti dech i tvé kosti;
netopýr nutí tě k utíkání.
Upír se ukládá do rodné prsti;
mnoho už nezbývá do svítání.
 

Přízeň bohů

10. října 2017 v 16:38 | TARASKON |  BÁSNIČKY
V šumícím háji teď tiše stojím;
prastaré válečné bohy vzývám.
Sílu a rozum dnes v boji spojím;
démonům smrti na pozdrav kývám.

K nebesům posílám tichou píseň;
tajemné runy o přízeň prosím.
Mou duši nesevře žádná tíseň;
nepřátel přesilu mečem zkosím.

Posvátný oheň mi v srdci plane;
krvavou obětí vzdám bohům dík.
Co mám dnes v osudu, ať se stane;
krví svou mou sílu posvětí býk.

Do plachet příznivý vítr vane;
dunění rohů už nese se z hor.
Zuřivost válečná ve mně vzplane;
kéž při mně dnes stojí samotný Thor.

Strach má velké oči

31. srpna 2016 v 20:40 | TARASKON |  BÁSNIČKY
Jdu úzkou uličkou,
půlnoc se blíží.
Svítím si lampičkou,
kdosi se plíží,

za mými zády.
Není to vrah?
Srdce až v krku,
dech úží strach.

Utíkám zběsile,
ten někdo za mnou.
Zahýbám k mé vile
zahradou temnou.

Ať už jsem za vraty,
kde roste blín,
drží mě za paty
můj vlastní stín.
 


Volání válečných rohů

18. července 2016 v 14:28 | TARASKON |  BÁSNIČKY
Na přídi válečník stojí,
ke břehu do dáli zírá.
Myšlenky v hlavě se rojí,
sekyru se štítem svírá.

Vesla do vody se noří,
mlha nad hladinou vzlíná.
Vztyčené pochodně hoří,
plachta se větrem napíná.

Šípy do boku se noří,
paluba drakaru klouže.
Štítová hradba se boří,
tvoří se krvavé louže.

Naslouchal válečným rohům,
teď však svůj osud proklíná.
Spílá nepřejícím bohům,
přikrývkou bude mu hlína.

Led v krvi v oheň se mění,
nepřítel přesilu zdolá.
Voda u břehů se pění,
Valhala tvé jméno volá.

Rozpolcený

19. května 2016 v 19:25 | TARASKON |  BÁSNIČKY
Kráčí po ostří hrany,
za maskou tváře skrývá.
Andělem z jedné strany,
z druhé ďábel se dívá.

V jedné ruce má hada,
v té druhé holubici.
Jednou zvítězí zrada,
podruhé líbá líci.

Dnes kráčí cestou temnou,
zítra jde světlem lásky.
Dnes tvář má mile jemnou,
zítra kol očí vrásky.

Bílá a černá v jedno se sleje,
a náhle celý svět šedý se zdá,
barvy se ztrácí, na duši zle je,
na kterou stranu teď asi se dá?

Keltské symboly - předměty

28. února 2016 v 12:44 | TARASKON |  KELTOVÉ
AMULET
Předmět, který měl zajistit ochranu před působením zlých sil, před návštěvami ze zásvětí, před smrtí, nebo naopak zajisti přízeň bohů, plodnost, zdar v konání.
Amulet mohl být vyroben třeba z kamene, hlíny, drahých kovů, železa, bronzu, skla, jantaru, kosti, rohoviny (vybraný materiál a jeho následný tvar měly významnou úlohu). Jiné amulety mohly být přímo z neopracovaného přírodního útvaru, jako třeba kančí kly, zuby šelem, ulity měkkýšů, paroží, rohy, úlomky pryskyřice apod.
Amulet mohl být symbolem určitého božstva (bota - ženský sexuální symbol, kanec - posvátné totemové zvíře, kůň - posvátné totemové zvíře, oko - měsíční kult, kolo - bůh oblohy a hromu), nebo mít obecný ochranný charakter.

JABLKO
Jeden z obecných symbolů zásvětí či smrti a znovuzrození. V mnoha legendách a ságách vystupuje jablko, jabloňová větévka, Avalon ("ostrov jabloní"), apod.
Dodnes se na Štědrý večer rozkrajuje jablko, kde zdravý a kompletní jádřinec - hvězdička - značí symbol života a křížek, či jinak neúplný jádřinec je symbolem smrti.

KAMENY
Důležitá přírodnina na výrobu zbraní, obydlí, kultovních míst (dolmeny, menhiry) a předmětů. Kameny, podobně jako stromy mohly provázet lidi v nejdůležitějších etapách života: narozením, zráním (hrou), obnovou (spánkem), léčením, plodností a radostí, smrtí (náhrobky). Kameny ve tvaru falu byly spojovány s kultem plodnosti

KOTEL
Obětní, pohřební i votivní nádoba s hlubokou symbolikou. Ceněný majetek. Pravděpodobně jistá podoba se středověkým artušovským svatým grálem. Pro svou mnohostrannost využití (příprava a uchovávání pokrmů, ukrývání pokladů, vzývání mrtvých na posvátném pohřebišti) se stal kotel symbolem nadbytku, pohostinnosti, obnovy/vyléčení, omlazení, znovuzrození, moudrosti. Bez kotle se neobešla žádná keltská domácnost, knížata, králové, ale ani druidové a bohové. Kolem kotle se scházela celá společenství; v tomto ohledu nahradil kotel starší symboliku ohniště. Kotle spojují životadárné prvky oheň a vodu. Byly pokládány za božskou formu, ze které, jako z klína mateřské bohyně, vzniká život, který tato bohyně může zase zničit.

LYRA/HARFA
Lyra se označovala jako "dřevo radosti" s nejméně třemi melodiemi: smíchem, vzdycháním a ukolébáváním (tři vlastnosti harfeníka: přinášet smích, slzy a spánek. Harfa se stala symbolem nesmrtelnosti duše. V Irsku se harfa stala oficiálním národním emblémem.

ROH
Sjednocuje ženský a mužský princip. Symbol bojovnost, plodnosti a rozmnožování. Roh hojnosti obsahuje dary mateřské bohyně. Pití z rohů symbolizuje obnovení a oživení životních sil. Rohy nejrůznějších zvířat zdobili Keltové své helmy.

TORQUES
Nákrčník z železa, bronzu, zlata, spletený z několika pramenů. Koncové knoflíky se zpracovávaly do nejrůznějších podob. Nákrčník nosili muži i ženy. Předpokládá se, že měl znázorňovat měsíc. Původně symbolizoval sílu, moc a ochranu. Oblíbený votivní dar bohům. Posléze se z něj stal šperk, ozdoba.


TRIQUETRA
Pochází z latiny tri - tři, a quetrus - roh. Magický symbol, pravděpodobně značící neoddělitelné spojení tří prvků. V keltské kultuře byla trojka velmi silným symbolem. Spojení tří prvků může značit: narození-život-smrt; minulost-současnost-budoucnost; začátek-střed-konec apod.


TRISKELION (TRISKELE)
Tříramenný spirálový sluneční symbol indoevropského původu. Pochází z řeckého "trojnohý" - skládající se ze tří ohnutých lidských nohou (znak ostrova Man), nebo ze tří do sebe zapadajících spirál.

Jak nakreslit keltský uzel

27. února 2016 v 22:20 | TARASKON |  KELTOVÉ
Ať už byly uzly vymyšleny jakoukoliv kulturou, ať už měly význam symbolický, magický či jen zdobný,
fascinují nás dodnes. Pravdou je, že v keltské kultuře bylo uzlů využíváno hojně.
Byly jimi zdobeny kamenné desky, dřevěné sloupy, kříže, knižní vazby i šperky,
což dokládají archeologické nálezy na mnoha místech.
Vynechme nyní historii, a teorie o vzniku propletených vzorů, a pojďme se těšit z prostého tvoření:


KELTSKÉ SYMBOLY * SYMBOLIKA ZVÍŘAT

22. června 2015 v 21:56 | Taraskon |  KELTOVÉ
Schopnosti zvířat, jako létání, plavání, rychlý běh, lidem naháněly strach, ale zároveň lidé tyto vlastnosti obdivovali. Lidé si toto chování vysvětlovali ve spojení s jinými světy, např. jako posly bohů, jako jejich vtělení apod.

BERAN - je spojován s keltským bohem Teautatem, později se Teutatovým atributním zvířetem stal kanec.

DRAK - symbol strážce, válečné moci, hrdinství. Drak, chrlící oheň, má u Keltů roli strážce.
U Velšanů symbolizuje vyobrazení dvou bojujících draků (červený - Velšský; žlutobílý - Anglosaský) válečnou moc Velšanů, kteří od 4. století čelili pronikání Anglosasů z východu.
Dva bojující draci vystupují i v jedné ze ság o Merlinovi (velšsky Mirddinovi).

HAD - hadí schopnost obnovy (svlékání z kůže) je symbolem znovuzrození, obnovy. Jeho tvar pak připomíná penis nebo pupeční šňůru, což jsou zase symboly plodnosti. Jejich jed nahání strach, ale může být rovněž (stejně jako sliny psa) symbolem léčení.
Had má mnoho rozmanitých vlastností a je přiřazován k božstvům, která jsou spojena s kultem země, plodnosti a léčení. Někdy je také had symbolem hlídače (ochránce) a často střeží vchod do jiného světa.
Had žije podle ročních období. V zimě se stahuje pod zem, a když je teplejší období, vylézá opět ze země, tedy z oblasti neživého, a tak si udržuje spojení s podsvětím. Je proto také často označován jako bůh podsvětí (zásvětí), který oplodňuje mateřskou bohyni, v podobě koně.
Had díky dvojznačnosti jeho jedu, který léčí i zabíjí (dualita život/smrt), odpovídání základní keltské myšlence, o nepomíjivé přírodě a o bozích, kteří tvoří i ničí současně.

JELEN - přiřazuje se ke keltskému bohu Cernunnovi - zvaném také jelení bůh nebo bůh pastýřů, který nosí paroží. U Galů je jelen pánem zvířat a také pánem bujného, tajemného lesa. Jelen vládne nad plodností, obnovováním, nadbytkem.
Jelení paroží symbolizuje mimo jiné stromy. Rytmus růstu paroží odpovídá rytmu vysévání a sklízení zrna. Zrno se zase považuje za důkaz života po smrti. Paroží je spojováno s ženským principem (forma V), výrůstky na paroží pak s mužským principem.

KANEC - od 3. století atribut boha Teutata. Symbol války díky své přirozené útočnosti. Zosobnění dravé síly, odvahy, bojovnosti, bojového zápalu (vlastnosti, ctěné muži-válečníky).
Přiřazoval se i bohu lesa Esusovi. Následně byl patronem dřevorubců. Vztah k lesu je silný, protože se kance živí plody jednoho z uctívaných stromů, dubu. Byl symbolem plodnosti, která se vyznačuje větší odvahou u válečníků.
Maso prasete je symbol pohostinnosti, hodování a hýření. Pro Kelty bylo vepřové slavnostním pokrmem. Jedlo se proto, aby se prase mohlo znovu narodit a opět sníst. Pokrm na pohřebních hostinách, jako doprovod na onen svět.
Prase je zárukou věčně mladého, zdravého a bezstarostného života.
Často doprovázejí vládce z jiného světa. Nesmrtelná prasata mohla dle pověstí přinést štěstí, ale i neštěstí.

KRÁVA - ztělesnění Velké mateřské bohyně, např. Damona, uctívaná v Galii. Její jméno znamená v překladu "veliká kráva" nebo bohyně Boand ("kráva-bílá-bohyně"), uctívaná v Irsku.
Kráva symbolizuje znovuzrození, plodnost, sílu.

KŮŇ - průvodce bohů a symbol různých božstev. Byl zasvěcován bohům jako Belenus, Macha, Rudiobus. Je to znak slunce, který je spojen i s vodním kultem.
Vyobrazení kobyly symbolizuje koňskou bohyni Eponu (keltsky ekwos = kůň).
Vlastnosti, které se koním připisují, jsou rychlost, krása, sexuální činnost, plodnost. Kůň je symbolem pohybujícího se života. Spojení s matriarchátem, plodností a bojovou silou je patrné hlavně v božstvu Macha - irská bohyně války.

MEDVĚD - symbol síly a odvahy.
Životní cyklus medvěda se dělil na dvě poloviny (zimní spánek), stejně jako vegetační období roku (léto/zima). Medvěd se ukládal ke spánku, aby se počátkem vegetačního období v přírodě opět probudil (lze chápat jako znovuzrození, a tím i nesmrtelnost). Je možné, že medvědí amulety byly do hrobů mrtvým dávány jako symbol víry ve znovuzrození.

PES - průvodci ženských i mužských božstev. Ženská stránka symbolizuje plodnost, uzdravení (lízání ran), lásku k dětem. Mužská stránka symbolizuje lov, boj a smrt. Strážci, ochranná zvířata tohoto i onoho světa.
Keltové obdivovali psí sílu, bojovnost a statečnost. Schopnost ohlídat pána i jeho stáda. Upozornit na nebezpečí. Ctili jejich oddanost a věrnost.
V keltské mytologii má vlk podobné postavení jako pes. Staroirské slovo pro vlka bylo "cuallaich", tj. "divoký pes".

HUSA - díky své bojovnosti byla spojována s válečníky. Doprovázela bohy války. Bylo to posvátné zvíře, které se nesmělo jíst.

JEŘÁB - zdobili se jím helmy, štíty, zbraně, nesl tedy symbol válečnictví. Mohl přinést štěstí bojujícím, ale mohl bojovníkovi sílu i vzít. Byli též symbolem lakomství.

KOHOUT -posvátné zvíře, které v některých oblastech Keltové nejedli. Zvěstovatel nového dne, symbol radosti z lásky a ze života, symbol plodnosti. Pověstná a přirozená bojovnost kohouta ho učinila symbolem boje.
Kohout je dnes erbovním znamením Francie - galský kohout.

LABUTĚ - labutí páry v přírodě žijí společně po celý život, jsou tedy symbolem pro lásku. Barva jejich peří symbolizuje čistotu. Jsou také ptáky, lákajícími do jiného světa. Jedna ze zásvětních podob mateřských bohyní.

OREL - přisuzovala se mu moudrost a věštecké schopnosti. Svým rozpětím křídel dával pocit síly, patřil ke zvířatům, která zdobila helmy válečníků.

SOVA -je ptákem, žijícím v uctívaném lese, a který se dobře vyzná především v noci (keltské počítání dnů vychází z noci). Sova proto byla významným symbolem, vyskytujícím se hojně na různých předmětech, jako šperky, kotlíky apod. Velké soví oči byly symbolem Velké matky.

VRÁNA, HAVRAN - u irských bohyní (např. Badb, Macha, Morrigán) symbolizovaly válku a věštění smrti.
Havran byl nejtypičtějším zvířetem pro velšského boha Brana, jehož jméno doslovně znamená "havran". Z ženských bohyní, spojovaných s havranem, to byla Branwen (sestra Brana). Její jméno znamená "bílá vrána".
Vrána či havran také doprovázejí galskou Eponu nebo Sucella.

LOSOS - nejdůležitější jídlo u ostrovních Keltů. Vyobrazení lososa se objevuje na kotlících, kamenech, mincích, atd. Spojen s vodním kultem, případně i léčivými prameny. Ryby putují mezi světy, podobně jako se lososy vrací do svých trdlišť. Nositelé duší do zásvětí.
Irové i Velšané znali moudrého lososa, který pamatoval veškeré dění světa.

Keltská mytologie * nadpřirozené bytosti

13. června 2015 v 21:16 | Taraskon |  KELTOVÉ
Balor
Jednooký bůh. V irské mytologii náležel ke starší generaci božstev, k Fomóriům.

Banshee
Odvozeno od irského beansí(d), tj. "žena z (nitra) kopce" - "vílí žena". V křes'tanském podání královna víl. V českých zemích je ztotžňována s Moranou.
Tradovalo se, že banshee půjčují mužům, jdoucím do boje, své pláště neviditelnosti, ale málokterý muž jejich nabídku využije. Jsou zpodobňovány jako krásné mladé ženy s dlouhými zlatými nebo bílými vlasy, či naopak jako stařeny, oblečené do rudých nebo bílých rouch. Banshee vydávali různé skřeky, připomínající krákání vran, nebo smutné volání, pláč, kvílení. Odtud také další název pro banshee (kvílící žena). Tomu, komu se zjevily, ohlašovaly blízkou smrt.

Cailleach
V irštině toto slovo znamená stařena. Původně pravděpodobně jedna ze tří forem mateřské bohyně (dívka, žena, stařena). Je rovněž známa pod jmény Modrá čarodějka nebo Černá Annis.

Leprikón (Leprachán, Leipreachán)
Skřítkové nebo trpaslíci. Jsou zpodobňováni jako červenovlasý a červenovousý skřítkové-ševci v zeleném kabátku a špičatých botách. S kloboukem a brýlemi. Ještě v 19. století se ale zpodobňovali v červených šatech.
Ti, kdo se k nim chovají s úctou a dávají jim potravu, tomu se odmění. Pomáhají s hospodářstvím. Chamtivcům, na jejich hospodářství způsobují neúrodu a jiné škody. Obecně se věřilo, že kdo skřítka chytí, zbohatne, neboť leprikón mu výměnou za svou svobodu ukáže místo, kde má uložený hrnec zlata.

Fomóriové, Fomoriané, Fomóraigové
Z irštiny - ti z (krajiny) pod mořem. Podmořští bozi-obři. Byli popisováni jako jedoocí netvoři s jednou rukou a jednou nohou, s ovčí či kozlí hlavou.

Merlin (Myrddin, Myeddyn, Myrddhin)
Waleský driud, mudrc, básník. Legendární kouzelník, patřící k postavám artušovských příběhů.

Bouře

13. června 2015 v 20:04 | TARASKON |  BÁSNIČKY
Už temná mračna stahují se,
krajem se nese zavytí vlčí.
Běsové, děsy radují se,
příroda ztichla, strnule mlčí.

V hodinu dvanáctou vteřina zmrtvěla,
cítit je ve vzduchu podivné napětí.
Většina bytostí chladem se zachvěla,
tlumený výkřik se ozývá vzápětí.

Skučí tu vítr a zvedá se prach,
záblesk ti víčka přimhouří;
i šelmy kňučí, v očích mají strach,
slyšíš to ticho před bouří?

Kam dál