MOTTO: "Hřebík, který čouhá, dostane kladivem."

Autorem veškerých kreseb na blogu je TARASKON.

Kdo je kdo v severské mytologii

12. listopadu 2008 v 21:52 |  SEVERSKÁ MYTOLOGIE
Ásové (staroseversky Æsir, j. č. Áss) jsou mladší skupina bohů v severské mytologii. Mezi Ásy patří zejména Ódin či Thór. Naopak bohové jako Freya, Frey a Njörd náležejí mezi starší Vany. V mytologickém podání obě skupiny bohů, tedy Vanové a Ásové spolu soupeří, ale nakonec dochází k jejich prolnutí. Na rozdíl od Vanů Ásové praktikují magii gald, což je magie veršů a zaříkání. Centrum kultu Ásů bylo ve švédské Uppsale. Ásové, jejichž sídlo se nazývá Ásgard, nejsou nesmrtelní. I když díky jablkům bohyně Iduny nestárnou, většinu z nich jednou čeká konec při ragnaröku.

Vanové (staroseversky Vanir) jsou na rozdíl od Ásů méně známá polovina spojeného severského pantheonu. Zatímco Ásové jsou zaměření spíše na válčení, Vanové mají ve své působnosti otázky plodnosti a prosperity. Praktikovali seid, což byla rituální magie. Mezi nejvýznamnější představitele Vanů patří Njörd, Frey a Freya. Jejich domovem je Vanaheim.

Dísy (staroseversky Dísir, j. č. Dís) jsou ochranné bohyně spojované s vegetací, ale také se smrtí, mezi které patří i norny a valkýry. Obecně vzato se jedná o nižší ženské bohyně.

Álfové (v jednotném číslem álf nebo álfr) jsou mytologické bytosti z severské mytologie nazývání také alp, elbe, alf, aelf nebo alb. Etymologicky souvisí jejich jméno s bílou barvou a světlem, jsou podobní slovanským skřítkům a trpaslíkům, anglosaským elfům a irským sidhe. Jejich jméno je také základem mnoha germánských jmen jako je Alfréd či Alvar.
Dělí se na na světlé álfy (Liosálfar) a temné álfy (Svartálfar, Dökkálfar).
Světlí álfové kteří jsou "jasnější než slunce" žijí v Álfheimu (Ljósálfheim) , světu nad Midgardem, domovem lidí. Jsou příbuzní Vanů, tvoří družinu boha Freye a pohybují se také mezi bohy v Ásgardu. V jednom příběhu je dokonce bohyně Freya obviněna Lokim že její milenci byli kromě Ásů i mnozí álfové. Jejich působnost zřejmě souvisí s plodností a přírodou. V severských ságách občas také dochází k sňatku mezi álfem a člověkem.
Temní álfové kteří jsou "černější než smola" žijí v podzemním Svártalfheimu (Niddavelir). Podle jednoho z mýtů vznikli jako červi hodující na hnijícím těla obra Ymira. Jsou to skvělí kováři, jeden z nich Andavári vykoval pro Ódina kouzelný prsten Draupnir. Později se přerodily v trpaslíky (dvergar).

Valkýry jsou podle severské mytologie dísy, které s nornou Skuld vybírají padlé v bitvách. Dle pověstí se jedná o krásné, ale nebezpečné dívky - válečnice severského boha Ódina, které jezdí na okřídlených koních. V dobách míru obsluhují a rozptylují padlé válečníky ve Valhalle. Starší Edda obsahuje báseň Sigrdrifomál (Píseň o Sigrdrídě), ve které valkýra prozradí z vděčnosti kouzlo hrdinovi, svému zachránci.

Einherjové jsou v severské mytologii duše mrtvých bojovníků, kteří hrdinně zemřeli na bojišti. Shromažďují se ve Valhalle a jejich velitelem je Ódin. Až nastane ragnarök, vyjedou do poslední bitvy se silami zla.
Označuje duše válečníků, kteří zemřeli hrdinskou smrtí na bitevním poli. Nejčastěji je překládán jako "význačný válečník" nebo také "ti, jenž jsou (nyní) v jediném (ve smyslu společném) vojsku". To proto, že každý z těcho válečníků za svého pozemského života sloužil v mnoha armádách a bojoval v mnoha bitvách, ale teď jsou všichni v jediné - Armádě mrtvých.
Duše mrtvých statečných válečníků (tedy einherjar) jsou vybírány vylkýrami a nornou Skuld, které odnášejí jednu polovinu do Valhally (síně padlých), jenž se nachází v Ásgardu (obdoba našeho nebe); druhou pak do Fólkvangru (Freyjiny síně), jež se také nachází v Ásgardu.

Norny jsou dísy a mezi nejdůležitější z nich patří tři sudičky: Urd ("Osudová"), Verdandi ("Stávající") a Skuld ("Co musí být"), které zastupují minulost, přítomnost a budoucnost. Jejich úkolem je tkát wyrd (pavučinu osudu). Sedávají u kořenů Yggdrasilu. Skuld dále spolu s valkýrami v bitvě vybírá padlé a rozhoduje, jak dopadne boj.

Garm (či Garmr) je pekelný pes strážící vchod do Helheimu (v severské mytologii říše mrtvých). Má čtyři oči a hruď promočenou krví. Žije v jeskyni Gnippahellir, jež se nachází u vstupu do říše mrtvých.
Kdokoli, kdo obdaroval chlebem chudé, má možnost jej uklidnit koláčem od bohyně Hel.
Až nadejde Ragnarök (den "osudu bohů" či "soudný den"), Garm se připojí k obrům v jejich boji proti bohům. Jeho protivníkem bude severský bůh války Týr, který jej zabije, ale sám také podlehne zraněním, jež mu Garm způsobí.
Garm je často zaměňován s Fenrirem. V řecké mytologii jej lze pak považovat za ekvivalent Cerbera.

Fenrir neboli Fenrisulfr je vlk, nejstarší syn Lokiho a obryně Angrbody, který se vyskytuje v severské mytologii. Bohové Fenrira spoutali, jeho osudem však je růst tak dlouho, dokud pouta nepovolí, a poté za Ragnaröku spolknout Ódina. V té době bude totiž tak obrovský, že když otevře tlamu, jeho horní čelist se dotkne nebes zatímco dolní čelist se bude dotýkat země. Fenrir bude zabit Vídarem, synem Ódina, jež jej podle různých zdrojů buď bodne do srdce, nebo roztrhne jeho čelisti.

Jörmungandr (Midgardsormr) je v severské mytologii mořský had, který se spolu s vlkem Fenrirem a ženou Hel narodil v Jötunheimu Lokimu a obryni Angrbodě. Podle věštby představoval pro Ásy i lidi velkou hrozbu, proto ho Ódin hodil do moře. V moři vyrostl tak, že obepíná celý Midgard (je také nazýván Had Midgard) a zakusuje se do vlastního ocasu. Had je hlavním protivníkem boha Thóra.



 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama