MOTTO: "Hřebík, který čouhá, dostane kladivem."

Autorem veškerých kreseb na blogu je TARASKON.

Vikinské námořní výpravy

9. listopadu 2008 v 10:15 |  VIKINGOVÉ
Vikinská plavidla
Vikingové si vyvinuli své vlastní lodě - veslice.
Byly to válečné lodě se špičatou přídí a zádí, s prodlouženými vazy zakončenými dračí hlavou nebo spirálou. Byly poháněny jednou čtyřrohou plachtou, popřípadě vesly.
Nejmenší byly asi 27 m dlouhé, 5 m široké a 1, 50 m vysoké (patrně snekkery severských ság), větší byly skeidery a největší tzv. dračí lodě (dreki, drageskibe, drakar), pojmenované po dračí vyřezávané hlavě, umístěné na přídi plavidla.
Na palubě svých lodí s plochým dnem, které jim umožňovaly dostat se na jakékoli pobřeží nebo sjíždět řeky, se obratně a s ohromující odvahou přemisťovali.
Pirátské nájezdy spojovali s obchodem - obchodovali s kořistí i válečnými zajatci.
Důvody výprav: nedostatek zemědělské půdy; pravděpodobně i velké napětí mezi Franky a Dány; obchody v Evropě (bohatá kořist); sociální změny.

Norští Vikingové
se soustředili na sever a jih. Ze Skandinávie se vypravili zhruba v 8. století. Osídlili severoskotské ostrovy, přivlastnili si ostrov Man a dále se zachytili ve Skotsku a Irsku a prakticky na všech pobřežích okolo Skotského moře. Odtud pak dále postupovali do anglického vnitrozemí, kde se jejich zájmy střetly se zájmy Dánů.
V mladší době Vikingů se dostali na Faerské ostrovy, Island, do Grónska a odtud potom do dnešní Ameriky (díky náčelníkovi Leifu Erikssonoi byli norští Vikingové okolo roku 1000 prvními Evropany v Americe - pět století před Kryštofem Kolumbem!). Zbudovali zde dokonce minimálně jednu malou osadu v severní části Newfoundlandu (patrně legendární Vinland). Osada existovala jen krátce.
Od 9. století útočili na francouzské pobřeží a v roce 845 se osmělili natolik, že obléhali Paříž. Pak se hromadně usazovali po obou stranách Sény, od města Dieppe až ke Granville. Podle smlouvy ze Saint-Clair-sur-Epte uznal francouzský král Karel III. Simplex v roce 911 Rollona za prvního vévodu Normandie (země lidí ze severu). V tomto kraji vzniklo mocné vévodství, odkud se Vilém Dobyvatel úspěšně vydal v roce 1066 dobývat Anglii.
V současné době nese Honfleur, Elbeuf, Barfleur, Houlbec, la Hague a mnoho dalších míst stejná jména, jaká jim dali již Vikingové. Skupiny Vikingů se též usadily až na Sicílii.

Švédští Vikingové (Varjagové)
byli elitní družiny ozbrojených kupců, kteří se zaměřili na východ. Po vodních tocích a plochách pronikali z Finského nebo Rižského zálivu k Volze nebo Dněpru. Po těchto vodních cestách postupovali dále k jihu, po Volze do arabských zemí a po Dněpru do Černého moře a Byzance. Zastánci tzv. normanské teorie vzniku ruského státu považují Varjagy za zakladatele Kyjevské Rusi a její původní panovnické dynastie Rurikovců (zakladatel Rurik).

Dánští Vikingové
se zaměřili na jihozápad. Pronikli do severní Francie a do Anglie a společně s norskými Vikingy dopluli až do Středozemního moře. Ve druhé polovině 9.století kolonizovali také část Anglie. Největší z britských ostrovů byl proto v této době rozdělen na dvě království - na severu se nacházelo vikinské Danelaw a na jihu anglický Wessex. Byli též zaměřeni na západní Balt.

Zbraně
Meč byl pro vikingského válečníka nejcennější. Byl zhruba metr dlouhý a ostří bylo oboustranné.
Válečníci dávali velmi často svým mečům jména.
Sekera sloužila k rozbíjení protivníkova štítu.
Kopí - dlouhé a těžké bylo určeno k boji zblízka k probodnutí nepřítele. Kratší a lehčí kopí bylo určeno k házení.
Štíty byly kulaté, vyrobené ze dřeva a někdy pokryté kůží. Sloužily k obraně a vlastnil ho každý vikinský válečník.
Helma byla vyrobena z kůže nebo železa. Železné helmy měly chránič nosu a očí.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama