MOTTO: "Hřebík, který čouhá, dostane kladivem."

Autorem veškerých kreseb na blogu je TARASKON.

Keltská mytologie * božstvo

29. prosince 2008 v 0:03 |  KELTOVÉ

Keltská mytologie

Soubor polyteistických náboženských a mytologických představ Keltů (zejména ze západokeltské oblasti), osobitý silnými totemistickými pozůstatky (kult postav zvířecí podoby), krutostí rituálu (lidské oběti) a nesnadnou zařaditelností hlavních bohů (Tanaros, Taranis, Teutatés, Ogmios, Dagda, Epona, Brígit). Původní zdroje náboženských představ jsou zastřeny či překryty řecko-římskou interpretací (ztotožňování keltských božstev s řeckými a římskými bohy) či pozdějším vývojem (doklady o náboženských představách a obřadech v retenčních keltských oblastech, zejména v Irsku). Do pozdně laténského období přežilo množství místních bohů s kmenovým charakterem, kteří stáli na konci vývoje rodových a totemistických tradic. Všichni plnili základní ochranné funkce. K nejstaršímu okruhu patří chthonické (ze země vzešlé) božstvo Epona, připomínající Velkou Matku a Zemi, které často splývá se svým mužským protějškem (Teutatés). Synem i manželem Eponiným byl Lug, přirovnávaný k Merkurovi. Jeho syny bylo několik dalších bohů ochraňujících různá odvětví lidské činnosti (řemesla). Složitý keltský panteon byl doplněn množstvím dvojitých či trojitých bohů (Tři Matky), trojhlavých nebo čtyřhlavých božstev a řadou posvátných zvířecích bytostí (kanec, kůň, býk, kohout, medvěd), z nichž některé měly psychopompické rysy (doprovod do podsvětí), jiné zastupovaly samotné božstvo. Velký význam měly i posvátné stromy a rostliny (dub, habr, jmelí). Uctívány byly řeky, prameny a vrcholy hor. Zvláštní místo v liturgii zaujímal posvátný háj (drunemeton). Jednotlivá božstva byla zobrazována kamennými či dřevěnými sochami, umisťovanými spolu s náboženskýmmi symboly ve svatyních. Archeologické objekty označované jako keltská kultovní místa (nemeton) jsou doloženy v celé keltské Evropě. Bohoslužbou se zabývali kněží (druidové), tvořící přísně uzavřenou kastu, doplňovanou syny z předních šlechtických rodin. Vedle druidů existovaly i podřízené kněžské vrstvy (vates), činné především při vlastním rituálu. Náboženské obřady vyžadující lidské oběti byly příznačné svou krutostí, vázanou hlavně na představu vyprošení příslušných ochranných funkcí (kult uťaté hlavy). Vedle krvavých obětí byly běžné i oběti užitných předmětů (votivní uložení na nedotknutelných posvátných místech kmene). V náboženských představách Keltů výrazně dominovala víra v posmrtný život a v převtělování duší, jež byla mocnou vnitřní a subjektivní silou, která buď omezovala, nebo podporovala jejich veškeré konání. Teprve v posledních dobách keltské samostatnosti náboženství a kult směřovaly k tomu, aby se staly účinným nástrojem vznikající státní moci.

BOHOVÉ

Aengus
Irský keltský bůh z rodu Tuatha Dé Danann, syn Dagdy a Boann. Dalšími variantami jeho jména jsou Oenghus a Aonghus. Jeho příjmení je MacOg, což znamená "syn mladých" nebo "syn panny". Toto přízvisko získal kvůli okolnostem, jež doprovázely jeho narození. Aby se o Boannině těhotenství nedozvěděl její manžel Nechtan, Dagda přinutil slunce, aby stálo na nebesích po devět měsíců, takže měl Nechtan pocit, že uplynul jediný den.
Aengus je, podobně jako velšský Mabon archetypálním "mladým mužem" či "božským mladíkem". Na základě své úlohy v mýtech je pokládán za patrona milenců v nesnázích (bývá označován za irského boha lásky, ale také osudné lásky, která může skončit smrtí), a přestože sám nebyl zobrazován jako bard, je také patronem básníků a hudebníků.

Abnoba (gal.)
Pravděpodobně keltské ženské božstvo. V galořímské době ztotožněna s bohyní Dianou. Ochránkyně lesů, zvířat a rostlin.

Andraste (brit.)
Keltská bohyně vítězství, uctívaná na Britských ostrovech.

Arawn (wal.)
Bůh uctívaný na Britských ostrovech včetně Irska. Jako král vládne podsvětí. Někdy se může objevit i v našem světě se smečkou bílých psů. Obracejí se na něj pocestní v nouzi.

Arduinna (gal.)
Bohyně jezdící na divokém kanci, která bděla nad lesním masivem pohoří Ardeny (Belgie).

Arianrod - Arianrhod (wal.)
Ostrovní bohyně věštců a často je také považována za Bohyni osudu.

Belenos - Belenus - Belinus
Jedná se o božstvo symbolizující jaro, nový život, a je s jeho jménem spojován i velice významný keltský svátek Beltine (Beltaine). Chrání umělce.

Boann - Boand (ir.)
Keltská bohyně řeky Boyne v Irsku. Náleží k národu Tuatha Dé Danann.

Brahn - Brain (ir., wal.)
Jeho jméno znamená vrána či havran. Je to Bůh obří postavy, jehož hlava je údajně pohřbená pod White Hill. Šlo původně o hrdinu, který se po smrti stal Bohem. Ochraňuje kmenové hranice.

Brigit - Brighid (ir.)
Bohyně života, matka všeho živého. Jejími posvátnými místy se staly potůčky, studánky, říčky, jezírka, prameny - prostě voda. Voda symbolizovala také koleběh života (život se stejně jako voda nikam neztrácí, jen se přemisťuje a mění svou podobu). Jejím atributem je kromě vody také oheň v misce, který mění vodu z hmotné podoby na nehmotnou (duchovní).
Původně se jmenovala Brigancia, s příchodem křesťanství se tato původně keltská Bohyně změnila ve světici. Došlo k tomu v Irsku, kde ji sv. Patrick našel v podobě spícího dítěte pod dubem. Prý založila v městě zvaným Kildare první ženský klášter. Je jí věnován svátek Imbolc (dnešní hromnice).

Ceridwen (wal.)
Bohyně uctívaná na Britských ostrovech kmenem Britonů, může se zjevovat v podobách staré či mladé ženy. Je spojována s moudrostí.

Cernunnos (gal.)
Bůh-jelen. Je nazýván pánem lesa. Má na hlavě bohaté paroží zdobené zářivými prsteny. Kromě titulu pána lesa je také Bohem hojnosti a plodnosti. Dnes si jej mimo jiné přisvojují ekologové a milovníci přírody.

Dagda (ir.)
Nejvyšší bůh Tuatha Dé Danannů. Jeho jméno vzniklo ze staroirského deagh dia, což znamená "dobrý bůh". Je to otec bohů z rodu Tuatha Dé Danann. Jeho přídomky jsou "otec všech" (eochaid ollathair), "pán všeho vědění" (ruad rofhessa) a "pán čtyř živlů".
Je moudrý a vzdělaný, pán vědění a dokonalých znalostí, zběhlý v čarodějném umění, mistr veškerých řemesel, původce hojnosti a znovuzrození (mohl vracet život), velký bojovník. Ochránce kněží a druidů. Má zálibu v jídle, zpodobňován jako zavalitý a těžkopádný. Na zobrazeních má odhalené hrdlo, hnědou halenu po kolena, přes ramena plášť s kapucí, na nohou vysoké jezdecké boty.
Jeho atributy jsou smrtící palice (válečný kyj - jeden konec zabíjel a druhý oživoval), ohromný a nevyčerpatelný kotel Undry (od kterého nikdo neodejde nenasycen) a Uaithne, kouzelná harfa z živého dubu, která přikazuje ročním obdobím, aby se řádně střídala.
V hlubinách země a v dutých kopcích má čtyři velké paláce.

Dispater - Dís
Dís je lat. jméno řeckého boha podsvětí. háda.
Bůh, od něhož odvozovaly svůj původ všechny galské kmeny. Jedná se o velice významného keltského Boha.

Epona - Kotyz (brit., gal.)
Bohyně koní a jezdců. Ochraňovala válečníky, obchodníky, tuláky - prostě kohokoliv, kdo seděl na hřbetu koně. Jedná se o bohyni, která byla uctívána v celém keltském světě. Je zobrazována jako jezdkyně na koni a její kůň je proto posvátné zvíře. V západních zemích je známa pod jménem Epona, v Boiohaemu a nejen v něm spíše pod jménem Kotyz.

Esus (gal.)
Má mnoho přízvisek, např. krutý Esus, božský dřevorubec, nebeský oráč a podobně. Galové se ho báli a druidové pro něj nechávali pokrmy na stromech. Je zobrazován jako svalnatý muž se sekyrou.

Grannus - Grannos (gal.)
Bůh, který je považován za keltskou obdobu římského Boha Apollóna a byl uctíván na území ovládaném Římany od 2. poloviny 1. století př. n. l.

Ianus - Janus (gal.)
Bůh se dvěma obličeji. Božstva, vyobrazována s dvěma obličeji se obecně nazývala dle starobylého římského boha Iana/Jána (boha "vchodu a východu" - přeneseně "počátku a konce").

Lug - Lugos (gal.)
Toto slovo označuje zároveň havrana a Boha, kterému Galové zasvětili prostřední den léta - první srpen. Je bohem světla, a z tohoto důvodu by se zdálo zvláštním, že Keltové takto označovali havrana s černým peřím. Je to tím, že havrani odlétali každou noc, aby doprovodili Slunce na jeho noční cestu. S jeho jménem jsou spojeny některé místní názvy, například francouzský Lyon (původně Lugdunum = Lugovo město). Jeho jméno nesly také některé keltské kmeny, například asturští Lugonové (Španělsko) nebo skotští Lougiové.

Macha (ir.)
Irská bohyně války. Zjevuje se v podobě vysoké rudovlasé ženy, která má v některých případech v ruce zrcadlo jako symbol své moci nad dušemi lidí. Nahání hrůzu, ale v některých případech pomáhá potřebným.

Midir - Mider (ir.)
Irský bůh, vládce zásvětí. Pochází z rodu Tuatha Dé Danann. Je to pyšný syn otce bohů Dagdy, nádherně oděný mladý muž. Je vládcem zásvětí (sídhu Brí Leith) na ostrově Falga (dnešní Man). Dokáže měnit podobu. Slouží mu jeřábi přinášející neštěstí a beroucí bojovníkům odvahu. Vlastnil tři kouzelné krávy a magický kotel, o které však přišel.

Morrígan (ir.)
Bohyně smrti. Válečníkům se prý před bitvou zobrazovala jako trojice černých havranů, což symbolizovalo krvavou porážku. Bývá vyobrazována jako trojice - dívka, žena a babice. Zřejmě jde o připomenití konečnosti lidského života.

Nemetona (brit., gal.)
Zřejmě (Velká) mateřská bohyně.

Ogmios - Ogma (ir.)
Tento Bůh byl zobrazován jako stařec s ohnutými zády, s řídkými chomáči vlasů spadajících na ramena. Obléká se do lví kůže, na ramennou mu visí toulec a v pravé ruce drží kyj, v levé luk. Podle legend za ním kráčívala skupina lidí. Ušima byli připoutáni k tenkému zlatému řetězu, který je spojoval s Ogmiovým propíchnutým jazykem. Ogmios je také Bůh výřečnosti a vládce slov. Přitahoval si lidi pronikavou mocí hlasu. Šípy v toulci symbolizují jeho rychlost myšlenky, ostrovtip, pohotové odpovědi a duchaplnost.

Rigantona - Rhiannon (wal.)
Velmi často je spatřována s koňskou hlavou místo lidské a s hříbětem po boku. Pomáhala ženám a neprávem obviněným lidem.

Sékvana - Séquana (gal.)
Byla zosobněním řeky Seiny (franc. Seina - latinsky Sequana). Galové ji uctívali u jejího pramene.

Sirona - Serena (gal.)
Bohyně vyskytující se ve dvojici s Bohem Grannusem. Je uctívána jako patronka léčitelů a je doložena především z Pannonie a Norika.

Sucellos (brit., gal.)
Je ozbrojen dlouhou palicí a každý Gal se s ním setká v krajině mrtvých. Úder jednou stranou palice přináší smrt, ale úder druhou stranou může oživovat. Sucell byl tedy bohem smrti i vzkříšení.

Taranis (brit., gal.)
Pán nebe, bůh hromu a nebeského ohně. Je schopen sesílat blesky pomocí spirál, které zdobí jeho ramena. Jeho hněv kněží utišovali upalováním obětí zaživa. Ve starověké Galii zobrazován jako vousatý obr držící kolo či spirály. Doloženy jsou sloupy zdobené sochami Taranise, zašlapávajícího giganta s hadovitýma nohama (rýnská oblast, Bretaň). Chrání hory a vyvýšená místa, neboť to jsou posvátné oblasti. Římané ho srovnávali se svým nejvyšším Bohem Jupiterem (počeštěný výraz Joviš). U nás se poměrně hojně vyskytují na různých lokalitách tzv. Taranisova kolečka - snad symbol slunce. Později se z tohoto symbolu vyvinul známý tzv. keltský kříž, je to však spojení mezi Taranisovým symbolem a klasickým křesťanským křížem. Mnoho lidí jej nosí na krku v domění, že se jedná o čistě keltskou záležitost, opak je však pravdou.

Teutates - Toutates - Tutates (gal.)
Asi druhý nejmocnější bůh - bůh války a boje. Postupně se mu přiřkl patronát i nad válečnými řemesly, jako je kovářství, výroba zbraní, stavba opevnění a podobně. Vyznal se také v léčivých rostlinách. Obětovalo se mu ponořením do vody nebo do bažiny, jelikož to mělo souvislost se zemí, nebo spíše s podsvětím. Teutates se často zobrazuje, jak máčí bojovníky v kotli s elixírem.

Tigernonos - Teeger-nonos (ir.)
Manžel bohyně Rhiannon a na Britských ostrovech a v Irsku byl uznáván jako nejvyšší keltský Bůh. Vystupuje v našem světě jako pastýř, je velice moudrý a ochraňuje pocestné.

Velká mateřská bohyně
Uctívání Velkých (transfunkcionálních) mateřských bohyní, jako např. Anu/Danu, Boand, Brigantia, Damona, Epona, Ériu, Rhiannon,Tailtiu, Tea atd.
Mateřské bohyně byly zpodobňovány ve třech podobách, jako dívky (období jara), ženy (léto-podzim), stařeny (zima).
Všemocné bohyně vládly Slunci, Měsíci, děšti, vodám, plodivým silám přírody i smrti. Jejich symbolem byl původně Měsíc a ohniště (posvátný oheň), který měl mimo úlohy poskytovat teplo a ochranu i hlubokou symboliku. Posléze byly bohyně ztotožňovány se zemí, na jejíž plodnosti závisel život zemědělců.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Aavek Kira-N Aavek Kira-N | 16. května 2011 v 11:44 | Reagovat

Velmi zajímavé, děkuji za informace :-)

2 Taraskon Taraskon | 16. května 2011 v 19:04 | Reagovat

Já děkuji za komentář :-)[1]:

3 Vall Vall | 9. května 2012 v 19:29 | Reagovat

Moc jsi mi pomohl/a jsme zaregistrovaná na HOCZ.org a měli jsme za úkol Kelty a jejich božstvo:) Take moc díky mám za 1;)

4 Taraskon Taraskon | 12. května 2012 v 17:12 | Reagovat

To jsem moc ráda, že jsem mohla pomoci... :-)

5 Mellie Mellie | 28. listopadu 2012 v 17:15 | Reagovat

úžasné! Veľmi ste mi pomohli ;-)

6 Taraskon Taraskon | 28. listopadu 2012 v 18:55 | Reagovat

Děkuji za komentář, těší mě to :-)

7 Leyla Leyla | E-mail | 2. února 2013 v 9:47 | Reagovat

Geniááálne! Vďaka za pomoc

8 Taraskon Taraskon | 3. února 2013 v 19:12 | Reagovat

Děkuji, ráda jsem pomohla ;-)

9 Tumawen Tumawen | 15. dubna 2014 v 13:21 | Reagovat

Díky moc za přehled, pomohl mi se seminární prací do dějepisu ;-)

10 Taraskon Taraskon | 15. dubna 2014 v 16:13 | Reagovat

[9]:
Děkuji.
Jsem ráda, že tento článek pomáhá... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama