MOTTO: "Hřebík, který čouhá, dostane kladivem."

Autorem veškerých kreseb na blogu je TARASKON.

Říjen 2010

NA SEVER

12. října 2010 v 21:16 | TARASKON |  BÁSNIČKY
ZABALENI V PLÁŠTÍCH, S MEČI U PASU,
SEDĚLI JSME U OHNĚ V CHLADU ZIMNÍ NOCI
MLČKY JSME SEDĚLI A JEN ZDÁLI SLYŠELI,
HLADOVĚ NA MĚSÍC JAK VYJÍ VLCI
TU ZJEVIL SE STAŘEC, TIŠE A NEČEKANĚ,
JAK ZE STÍNU BY VYSTOUPIL
PŘISEDL K OHNI A VÍNA SI NALIL,
POZDVIHL POHÁR, NA ZDRAVÍ PŘIPIL
PAK RUKOU MÁVL A DO OHNĚ PŘIHODIL
JAKÉSI BYLINY SUŠENÉ
V OMAMNÉM KOUŘI VYPRÁVĚT ZAČAL
O ZEMI BÁJNÉ A SEVERNĚ VZDÁLENÉ
TAM ŽIJE PRÝ KRÁL, JENŽ NEBYL PORAŽEN
A KOUZELNÝM ŽEZLEM OVLÁDÁ SVOU ZEM
A STAŘEC, CO VYPRÁVÍ TENHLETEN PŘÍBĚH,
TO ŽEZLO CHCE MÍT, SÁM VLÁDNOUT CHCE VŠEM
NÁS VYBRAL SI PRO TOHLE NESNADNÉ POSLÁNÍ
A NENÍ PRÝ MOŽNÉ NEUPOSLECHNOUT
PAK V OBLAKU DÝMU ZTRATIL SE NAJEDNOU
A NÁS NĚCO NUTÍ NA ZEM ULEHNOUT
PROCITÁME POMALU A NEMÁME TUŠENÍ:
"BYLO TO SKUTEČNÉ, NEBO TO BYL SEN"?
"A BYL-LI TO SEN, PROČ NEKLIDNÁ TOUHA
TÁHNE NÁS KUPŘEDU A NA SEVER JEN"?

BALADA

12. října 2010 v 21:14 | TARASKON |  BÁSNIČKY

POTULNÝ BARD PROCHÁZEL SVĚTEM,
VŠUDE KAM ZAVÍTAL, NA LOUTNU HRÁL
V HOSTINCÍCH, KRČMÁCH I NA TRŽNICÍCH
SVOU NEJLEPŠÍ BALADU K LEPŠÍMU DAL
O PROVDANÉ KRÁSCE, ZA KRÁLE STARÉHO,
JENŽ KAŽDOU NOC PLAKALA POTAJÍ
PAK JEDNOHO DNE NA MLADÉHO ŠLECHTICE
PADL JÍ ZRAK PŘI RYTÍŘSKÉM TURNAJI
A POHLED JEJÍ BYL RYTÍŘEM VÍTÁN,
RÁD PODAL JÍ ROZVITOU RŮŽI RUDOU
OČI JEJICH SI SLIBILI TAJNĚ,
 ŽE V JEJÍCH KOMNATÁCH LÍBAT SE BUDOU
VŠAK ŽÁRLIVÝ KRÁL JE PŘISTIHL ZÁHY
A UVRHNOUT NECHAL JE DO VĚZENÍ
PAK NEJTVRDŠÍM SOUDEM ZTRESTAT JE NECHAL
JEN PRO JEDNO JEDINÉ POLÍBENÍ
NEBOHOU KRÁLOVNU, MLADOU A KRÁSNOU,
DO KAMENNÉ VĚŽE ZAZDÍT DALI
A HRDÉHO RYTÍŘE NA POPRAVČÍM ŠPALKU
KATOVSKÝM MEČEM POPRAVILI
PAK UBĚHLY VĚKY A ZMOCNÉHO HRADU
 SE ROZPADÁLÁ ZŘÍCENINA STALA
ZE STARÉHO KRÁLE, JENŽ KRUTÝ TREST VYDAL,
PRÁCHNIVÁ HROMADA KOSTÍ ZŮSTALA
PAK ZA CHLADNÝCH NOCÍ A PŘI SVITU ÚPLŇKU
PÁR POCESTNÝM OBČAS SE ZDÁLO
ŽE NA HRADNÍM OCHOZU KAMENNÉ VĚŽE
SNĚHOVĚ BÍLÉ ROUCHO ZAVLÁLO
TÍM KONČÍ PŘÍBĚH, PŘEC NAKONEC DOČKALI SE,
OPĚTOVNÉHO SHLEDÁNÍ
STATEČNÝ RYTÍŘ BEZHLAVÝ
S PŘEKRÁSNOU, PRŮSVITNOU BÍLOU PANÍ

ČARODĚJ

4. října 2010 v 17:28 | TARASKON |  BÁSNIČKY

PŘI SVĚTLE SVÍCE, KTERÁ NIKDY NEUBÝVÁ
PRONÁŠÍ KLETBU, PŘI NÍŽ UŽ SVĚTU MÁLO ČASU ZBÝVÁ
DLOUHO JIŽ TOUŽÍ SPLNIT SVOU DÁVNOU KRUTOU VIZI
SMILOVÁNÍ, SOUCIT - TA SLOVA NEZNÁ - JSOU MU ZCELA CIZÍ

Z MAGICKÉ KNIHY KOUZEL, VÁZANÉ V JEMNÉ KŮŽI OSLA
PŘEDČÍTÁ NÁVOD, JAK ZE SNA VZBUDIT PROROCKÉHO POSLA
JENŽ VYVOLAT MÁ CHAOS, NA COŽ STAČÍ JEDNA VĚTA:
"S LIDMI UŽ JE ÁMEN - TEĎ SE BLÍŽÍ KONEC SVĚTA".

DO KOTLE S LEKTVAREM VROUCÍM PŘÍSADY DÁVÁ TAJNÉ
Z PROPASTNÉ HLUBINY VĚKŮ PAK VZÝVÁ NESTVŮRY BÁJNÉ
OVLÁDÁ MAGII ČERNOU S LEHKOSTÍ ZKUŠENÉHO ZNALCE
TVÁŘ STÁLE MLADOU MÁ, VŠAK OČI STOLETÉHO STARCE

S KAŽDIČKOU KAPKOU KRVÉ SVÉ, PŘIDANÉ DO LEKTVARU
UVRHÁ SVĚT LIDSKÝ DO CHLADNÉ TEMNOTY A ZMARU
ÚŠKLEBEK NA TVÁŘI A V OČÍCH LESK, KDYŽ DÍLO SE MU DAŘÍ
A HRDINA ŽÁDNÝ NA OBZORU, JENŽ BY SE ODHODLAL, ŽE TEMNÝ ZÁMĚR ZMAŘÍ…


Slovanští bohové

3. října 2010 v 16:21 SLOVANÉ
BĚLBOH (Bělbog nebo Bělobog, Bělovít, Bělun doslova bílý bůh) - slovanský bůh dobra a dne. Pravděpodobně protiklad boha Černoboga, není však nijak doložen, pouze se vyskytuje v několika místních názvech, např. Bělbožice u Kralovic v Čechách.

BĚS - (východní Slované) - škodlivý, zlý démon (znamená hněv nebo zlost). Původně pravděpodobně přírodní božstvo či duchové, pravděpodobně vlivem křesťanství nabyl tento název negativní význam.
Byl zpodobňován jako stvoření pokryté chlupy, s křídly a ocasem, zahalené v temném plášti nebo smrdícího kouřem.

BOGINKY - (západní Slované - Polsko) - v polské mytologii byly přírodními bytostmi, vílami, vlivem křesťanství se staly démonickými bytostmi. Víly byly pokládány za původní bohy života.

ČARODĚJ - (volchv, kouzelník, striga - hadač, hadačka) - vzdělaná a cvičená osobnost požívající úctu a vážnost.

ČERNOBOH - (Černobog, Czorneboh, Czernebog, Czarnobóg nebo Crnobog, tedy Černý bůh) - (západní Slované) - bůh zla. Pravděpodobně vlivem křesťanství vznikl jako obdoba ďábla.

ČERNOHLAV - (byl často ztotožňován s Černobohem, může jít o přídomek téhož boha) - Pomáhal věřícím při vojenských výpravách.

DAŽBOH - (též Dabog, Dajbog) - bůh slunce, ohně a úrody, dárce všeho dobra (bohatství) - syn Svarogův.

DOLJA - obdoba sudičky.

DOMOVOJ - (též Domowik) - duch předků, ochránce domácího krbu a příbytku. Podávalo se mu jídlo a pití a též se mu připravovala lázeň.

CHORS - (Chers, Chrs) "anděl hromu" - považuje se za doplnění či dokonce za synonymum obrazu Dažboga. Mohlo jít i o božstvo měsíce. Obětován mu býval kohout.

JAROVIT - (Gerovit) - válečné božstvo uctívané v Pomořansku.

LADA - domnělý válečný bůh polských Slovanů.

MOKOŠ - (Mokuša) - pravděpodbně představuje zosobnění vlhké a úrodné Matky země.

MORANA - (též Mora, Marzena, Kostroma)) - mytologická postava, její podoba je na jaře vynášena jako smrtka a háže se do vody, aby zima uvolnila místo jaru.

PERPERUNA - (Peperuna) - ženský protipól boha Peruna.

PERUN - hromovládce, vládce bouří a pán blesku, bůh deště (dárce úrody) - nejvyšší bůh slovanského panteonu.

PORENUT - čtyřhlavý bůh, jenž měl pátý obličej na prsou.

POREVIT - pětihlavý bůh bez výzbroje.

PRIPEGALA - pravděpodobně božstvo plodnosti uctívané polabskými Slovany.

PROVE - hlavní bůh oldenburské země (západní Slované) - pravděpodbně bůh spravedlnosti.

RADEGAST - (též Redigast, Radegost) - bůh slunce, války, hojnosti a úrody, pravděpodobně identický s bohem Svarožicem.

RUGIEVIT - sedmihlavý válečný bůh - nejvyšší bůh Rugiů.

RUSALKA nebo SAMODIVA - víla.

SREĆA - bohyně osudu.

STRIBOG - bůh větru.

SVANTOVÍT - čtyřhlavýbůh uctívaný v Pobaltí. Byl spojením válečníka i hospodáře.
Díky vlivu Rujány byl často ctěn okolními kmeny jako nejvyšší z bohů.

SVAROG - bůh ohně, nebeského světla a tepla, pravděpodobně nebeský kovář, který ukul slunce.

SVAROŽIČ - nejvýznamější bůh polabských Ratarů. Je nejspíš totožný s ruským bohem Dažbogem. Původně byl solárním božstvem spojovaným s úrodou, později získal atributy válečné a ochranné.

TRIGLAV - trojhlavý bůh, uctívaný při ústí Odry. Vládl nebi, zemi, podsvětí což symbolizovaly jeho tři hlavy.

VELES (Volos, původně Vels) - bůh podsvětí, bohatství, magie a stád. Jeho nejbližším protějškem je baltský Velnias. Společně s Perunem tvoří ústřední dvojici slovanské mytologie. Obvykle bývá považován za rohatého a chlupatého boha.